S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

ZAJÍMAVOSTI

arr3Co Vás ještě může zajímata mohlo by se hodit... ;-)     Vyrobte si domácí modelínu za pár korun      Dostaneme... arr3Perličky ze školky   Jarní květiny, jak je znají děti... Děti dostaly za úkol na druhý den, donést nějakou...

KONTAKTY

Zuzana Šafrová
tel: +420 607 065 720
napište nám
Inspirace pro učitelky

O nás
O nás

Proč vznikl tento web pro učitelky?

Když se i můj syn rozhodl studovat tento obor (asi se ,,pomamil,,) - tápe, neví, potřebuje pomoc, zrodil se mi nápad na vytvoření pomocné databáze tématických příprav, pro jeho první kroky a pomoc a inspiraci.
I když tyto materiály NEJSOU a nemohou být přesným NÁVODEM … protože, každý máme jinou třídu, jiné děti, jiné představy a styl práce, proto někomu může, ale nemusí vyhovovat toto zpracovaní, nebo prostředí, podmínky školy vyžadují jiný typ zpracování, jiné činnosti - ale …

Práce učitele a příprava není statistický výkaz nebo matematický součet - to je především zapojení fantazie a kreativity, neustálé vymýšlení, hledání nových věcí, nápadů, pomůcek, vyhledávání nových informací ... zasvěcení ví, o čem mluvím.

Kolik práce a času v tom je, jsem si uvědomila teprve nedávno, při stěhování z jedné MŠ do druhé - svoje ,,nutné,, materiály v krabicích a šanonech jsem vezla 2 auty ;-) - ostatní mám doma v jedné skříni. týdenní plány v mš

Jen tak trochu strohé statistiky ...

Pracuji ve školství 30 let ... a stále si píšu připravy ... bez nich bych si připadala ,,jako bez ruky,,

Počítali jste někdy čas strávený nad přípravami? Oficiálně cca 2 hodiny denně, ale večery,víkendy a svátky se do toho nepočítají.

Přitom většina z ,,nás,, totiž po večerech ( již mimo svou pracovní dobu) či po víkendech, dotváří konečnou finální podobu své přípravy pro práci s dětmi.

Rok má 52 týdnů = 44 týdnů aktivního školního roku = 220 pracovních dnů x 2 hod. = 440 hodin na přípravy za 1 rok v pracovních dnech.

  • Za 10 let strávíte nad přípravami 4440 hodin,
  • za 20 let 8880 hodin,
  • za 30 let 13200 hodin = 550 dnů ( to vše bez započítaného času o víkendech a volném čase)

 

Naše práce je kreativní a variabilní a JEDEN NÁMĚT může ZRODIT JINÝ

Jak se hraje hra, kterou známe, noty k písničce a různé básničky, najdeme v dnešní době nejen k knihách, publikacích pro učitele a na internetu ... ale jak ,,to všechno ,,uspořádat do jednoho celku,, aby to pro nás a naši práci mělo smysl, variabilitu a nadčasovou hodnotu ... našla jsem systém, který mi v práci hodně pomáhá a šetří čas.

Inspirace pro učitelky - týdenní plány, materiály pro učitelky a práci s dětmi

 

Výňatek z Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy

Denní příprava učitelky na vzdělávací činnost

Je běžnou praxí, že se připravujeme na následující den (či několik dní), na konkrétní aktivity s dětmi, chystáme si pomůcky a materiály, promýšlíme potřebné podmínky apod. Jako učitelky bychom pochopitelně měly být na vzdělávací činnosti každodenně dobře připraveny. Víme, že děti by neměly být vystavovány nepromyšlenému tápání a náhodnému experimentování a neměly by čekat, až si vše potřebné teprve zařídíme.

Některé učitelky jsou přivyklé „dělat“ přípravu písemnou, jiné nikoli. Příprava nemusí mít písemnou podobu. Stačí, pokud máme vše promyšleno a nachystáno (např. máme po ruce dostatečně bohatý zásobník her, textů, říkanek, písní či didaktických materiálů, z nichž budeme volně vybírat, co se bude nejlépe hodit v konkrétní situaci, jsou-li potřebné pomůcky dětem snadno přístupné, máme-li jich dostatečné množství, máme-li dostatečně zajištěnu bezpečnost dětí apod.).
Někdy je písemná příprava potřebná, např. u začínajících učitelek, kdy je nutno přípravu dostatečně prokonzultovat s vedoucí učitelkou a vyrovnat tak dosavadní nedostatek svých praktických zkušeností. Máme-li krátkodobou praxi, nebo čeká-li nás neobvyklé téma či složitější práce, pak nám pečlivější písemná rozvaha může poskytnout potřebnou oporu a pomoci získat větší jistotu.

Jak tematické celky rozvíjet a jak s nimi pracovat
Můžeme zopakovat, že východiskem naší práce jsou tematické celky popsané v ŠVP. Pokračujeme dále tím, že tyto celky rozvádíme.

Zpravidla se jedná o následující postup:
• rozvrhneme výchozí tematický celek do menších dílčích částí (témat, kroků…);
• v rámci těchto dílčích částí si určíme konkrétní záměry a očekávané výstupy pro danou skupinu (třídu) dětí (co konkrétně chceme děti učit, jaké zkušenosti, dovednosti, poznatky, postoje, hodnoty, motivace si mají odnést);
• ve vazbě na tyto výstupy si rozmyslíme a navrhneme konkrétní činnosti, které k očekávaným výstupům povedou (co konkrétně dětem nabídneme, o čem si budeme povídat, co budeme s dětmi dělat apod.);
• zároveň si promyslíme, jak si budeme ověřovat (evaluovat), že náš plán funguje (zvážíme, nač se zaměříme, čeho si budeme všímat, podle čeho budeme sledovat a hodnotit postup i výsledky vzdělávání apod.).

Konkrétně to znamená, že převezmeme ze ŠVP tematický celek, který má základní obrys. Tomuto bloku dáme určitou strukturu a konkrétní náplň: vytvoříme nosnou kostru a tu pak postupně naplňujeme.

Cíle (záměry), obsah (dílčí témata, činnosti) i výstupy promýšlíme ve vzájemných vazbách a souvislostech. Dále rozvažujeme a plánujeme konkrétní postup (čím začneme, jak navážeme, čím budeme pokračovat), abychom postupovaly od toho, co již děti znají, co zvládají a co je jim blízké, k složitějšímu, neznámému a vzdálenějšímu.
Neznamená to, že si tuto cestu musíme detailně popsat - naopak. Mělo by jít spíše o myšlenkovou metodu. Pokud se jí naučíme používat, zaručí nám, že v každém okamžiku postupujeme promyšleně a cílevědomě, i bez podrobného písemného plánu.
Důležité je, že si uvědomujeme vzájemné vazby a smysluplné souvislosti, vstupy a výstupy, důvody a důsledky, že víme, proč a co s dětmi děláme, děláme s dětmi to, co má vzdělávací smysl a že svůj postup dokážeme zdůvodnit.

Není rozhodující, kolik z toho písemně zachytíme. Některá učitelka si průběžně „čmárá“ na papír a po ukončení tematického celku svoje poznámky zahodí, jiná si plány zpracovává pečlivěji a uschovává si je jako součást svého portfolia.

Záleží na učitelce samé, na jejích praktických zkušenostech, dovednostech i zvyklostech, může to záviset i na námětu, na konkrétní situaci a na dalších okolnostech.

Někdy nám může postačit jen několik poznámek, jindy cítíme potřebu připravit si plán podrobněji. Např. „známé“, vyzkoušené či opakující se náměty a témata jen naznačíme, nové a složitější plány promyslíme do větších podrobností. Pokud s praxí začínáme a nemáme dostatek zkušeností, měly bychom si připravit vzdělávací plán podrobnější (popř. včetně metodických postupů).
Za dostatečně spolehlivou cestu u zkušenější učitelky považujeme postup volnější, kdy si učitelka dělá minimum poznámek a výsledný plán je jednoduchý a hlavně otevřený. To znamená, že rozpracováváme tematický celek postupně podle toho, jak vzdělávání probíhá, a zapisujeme jen to podstatné. Stačí si předem promyslet jen základní kostru a náplň tematického celku, to ostatní pak dotvářet a rozvíjet na základě zpětné reflexe a tedy za pomoci průběžné evaluace. Někdy je vhodné, promyslíme-li si důkladněji počáteční etapu a ostatní zvažujeme v průběhu vzdělávání, popř. společně ms dětmi. Začneme např. tím, že o tématu společně besedujeme (ať už volně, či s pomocí motivačních otázek), něco si k tématu čteme, vyhledáváme společně informace či materiály, shromažďujeme různé náměty a nápady apod. Máme tak výbornou možnost zjistit, co děti znají, a na to navázat. Zároveň zapojíme děti do tvorby samotného plánu.
Nutno si uvědomit, že rozpracovaný tematický celek, resp. jeho plán, a stejně tak i jakékoli další poznámky, mají sloužit učitelce jako opora v její práci, zpětně pak k tomu, aby mohla lépe sledovat průběh vzdělávání. Učitelka si záznam dělá především pro sebe. Je celkem jedno, jakým způsobem si plány a záznamy vedeme.
Uvědomme si však, že v případě potřeby by měly být srozumitelné dalším osobám odpovědným za vzdělávání dětí (např. učitelce, která nás zastupuje, nebo ředitelce, která má naši práci kontrolovat).

Jakou pomoc Vám tedy mohu nabídnout?

Souborné dílo (přípravy- databáze námětů a činností pro tématickou práci s dětmi). Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze, je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je dílem souborným. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem, a dále sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava, atd., jde-li o soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Vznikem souborného díla vzniká vedle jednotlivých autorských práv k dílům do souboru zařazeným ještě nově autorské právo k souboru jako celku. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Proč vznikl tento web pro učitelky?

Když se i můj syn rozhodl studovat tento obor (asi se ,,pomamil,,) - tápe, neví, potřebuje pomoc, zrodil se mi nápad na vytvoření pomocné databáze tématických příprav, pro jeho první kroky a pomoc a inspiraci.
I když tyto materiály NEJSOU a nemohou být přesným NÁVODEM … protože, každý máme jinou třídu, jiné děti, jiné představy a styl práce, proto někomu může, ale nemusí vyhovovat toto zpracovaní, nebo prostředí, podmínky školy vyžadují jiný typ zpracování, jiné činnosti - ale …

Práce učitele a příprava není statistický výkaz nebo matematický součet - to je především zapojení fantazie a kreativity, neustálé vymýšlení, hledání nových věcí, nápadů, pomůcek, vyhledávání nových informací ... zasvěcení ví, o čem mluvím.

Kolik práce a času v tom je, jsem si uvědomila teprve nedávno, při stěhování z jedné MŠ do druhé  - svoje ,,nutné,, materiály v krabicích a šanonech jsem vezla 2 auty ;-) - ostatní mám doma v jedné skříni.
týdenní plány v mš

Jen tak trochu strohé statistiky ...

Pracuji ve školství 30 let ... a stále si píšu připravy ... bez nich bych si připadala  ,,jako bez ruky,,

Počítali jste někdy čas strávený nad přípravami? Oficiálně cca 2 hodiny denně, ale večery,víkendy a svátky se do toho nepočítají.

Přitom většina z ,,nás,, totiž po večerech ( již mimo svou pracovní dobu) či po víkendech, dotváří konečnou finální podobu své přípravy pro práci s dětmi.

Rok má 52 týdnů = 44 týdnů aktivního školního roku = 220 pracovních dnů x 2 hod. = 440 hodin na přípravy za 1 rok v pracovních dnech.

  • Za 10 let strávíte nad přípravami 4440 hodin,
  • za 20 let 8880 hodin,
  • za 30 let 13200 hodin = 550 dnů ( to vše bez započítaného času o víkendech a volném čase)

A když se i můj syn rozhodl studovat tento obor (asi se ,,pomamil,,) - tápe, neví, potřebuje pomoc, zrodil se mi nápad na vytvoření pomocné databáze tématických příprav, pro jeho první kroky a pomoc a inspiraci.
I když tyto materiály NEJSOU a nemohou být přesným NÁVODEM … protože, každý máme jinou třídu, jiné děti, jiné představy a styl práce, proto někomu může, ale nemusí vyhovovat toto zpracovaní, nebo prostředí, podmínky školy vyžadují jiný typ zpracování, jiné činnosti - ale …

Naše práce je kreativní a variabilní a JEDEN NÁMĚT může ZRODIT JINÝ

Jak se hraje hra, kterou známe, noty k písničce a různé básničky, najdeme v dnešní době nejen k knihách, publikacích pro učitele a na internetu ... ale jak ,,to všechno ,,uspořádat do jednoho celku,, aby to pro nás a naši práci mělo smysl, variabilitu a nadčasovou hodnotu ... našla jsem systém, který mi v práci hodně pomáhá a šetří čas.

Inspirace pro učitelky -  týdenní plány, materiály pro učitelky a práci s dětmi

výňatek z Praktický průvodce třídním vzdělávacím programem mateřské školy

Denní příprava učitelky na vzdělávací činnost

Je běžnou praxí, že se připravujeme na následující den (či několik dní), na konkrétní aktivity s dětmi, chystáme si pomůcky a materiály, promýšlíme potřebné podmínky apod. Jako učitelky bychom pochopitelně měly být na vzdělávací činnosti každodenně dobře připraveny.  Víme, že děti by neměly být vystavovány nepromyšlenému tápání a náhodnému experimentování a neměly by čekat, až si vše potřebné teprve zařídíme.

Některé učitelky jsou přivyklé „dělat“ přípravu písemnou, jiné nikoli. Příprava nemusí mít písemnou podobu. Stačí, pokud máme vše promyšleno a nachystáno (např. máme po ruce dostatečně bohatý zásobník her, textů, říkanek, písní či didaktických materiálů, z nichž budeme volně vybírat, co se bude nejlépe hodit v konkrétní situaci, jsou-li potřebné pomůcky dětem snadno přístupné, máme-li jich dostatečné množství, máme-li dostatečně zajištěnu bezpečnost dětí apod.).
Někdy je písemná příprava potřebná, např. u začínajících učitelek, kdy je nutno přípravu dostatečně prokonzultovat s vedoucí učitelkou a vyrovnat tak dosavadní nedostatek svých praktických zkušeností. Máme-li krátkodobou praxi, nebo čeká-li nás neobvyklé téma či složitější práce, pak nám pečlivější písemná rozvaha může poskytnout potřebnou oporu a pomoci získat větší jistotu.

Jak tematické celky rozvíjet a jak s nimi pracovat
Můžeme zopakovat, že východiskem naší práce jsou tematické celky popsané v ŠVP. Pokračujeme dále tím, že tyto celky rozvádíme.

Zpravidla se jedná o následující postup:
• rozvrhneme výchozí tematický celek do menších dílčích částí (témat, kroků…);
• v rámci těchto dílčích částí si určíme konkrétní záměry a očekávané výstupy pro danou skupinu (třídu) dětí (co konkrétně chceme děti učit, jaké zkušenosti, dovednosti, poznatky, postoje, hodnoty, motivace si mají odnést);
• ve vazbě na tyto výstupy si rozmyslíme a navrhneme konkrétní činnosti, které k očekávaným výstupům povedou (co konkrétně dětem nabídneme, o čem si budeme povídat, co budeme s dětmi dělat apod.);
• zároveň si promyslíme, jak si budeme ověřovat (evaluovat), že náš plán funguje (zvážíme, nač se zaměříme, čeho si budeme všímat, podle čeho budeme sledovat a hodnotit postup i výsledky vzdělávání apod.).

Konkrétně to znamená, že převezmeme ze ŠVP tematický celek, který má základní obrys. Tomuto bloku dáme určitou strukturu a konkrétní náplň: vytvoříme nosnou kostru a tu pak postupně naplňujeme.

Cíle (záměry), obsah (dílčí témata, činnosti) i výstupy promýšlíme ve vzájemných vazbách a souvislostech. Dále rozvažujeme a plánujeme konkrétní postup (čím začneme, jak navážeme, čím budeme pokračovat), abychom postupovaly od toho, co již děti znají, co zvládají a co je jim blízké, k složitějšímu, neznámému a vzdálenějšímu.
Neznamená to, že si tuto cestu musíme detailně popsat - naopak. Mělo by jít spíše o myšlenkovou metodu. Pokud se jí naučíme používat, zaručí nám, že v každém okamžiku postupujeme promyšleně a cílevědomě, i bez podrobného písemného plánu.
Důležité je, že si uvědomujeme vzájemné vazby a smysluplné souvislosti, vstupy a výstupy, důvody a důsledky, že víme, proč a co s dětmi děláme, děláme s dětmi to, co má vzdělávací smysl a že svůj postup dokážeme zdůvodnit.

Není rozhodující, kolik z toho písemně zachytíme. Některá učitelka si průběžně „čmárá“ na papír a po ukončení tematického celku svoje poznámky zahodí, jiná si plány zpracovává pečlivěji a uschovává si je jako součást svého portfolia.

Záleží na učitelce samé, na jejích praktických zkušenostech, dovednostech i zvyklostech, může to záviset i na námětu, na konkrétní situaci a na dalších okolnostech.

Někdy nám může postačit jen několik poznámek, jindy cítíme potřebu připravit si plán podrobněji. Např. „známé“, vyzkoušené či opakující se náměty a témata jen naznačíme, nové a složitější plány promyslíme do větších podrobností. Pokud s praxí začínáme a nemáme dostatek zkušeností, měly bychom si připravit vzdělávací plán podrobnější (popř. včetně metodických postupů).
Za dostatečně spolehlivou cestu u zkušenější učitelky považujeme postup volnější, kdy si učitelka dělá minimum poznámek a výsledný plán je jednoduchý a hlavně otevřený. To znamená, že rozpracováváme tematický celek postupně podle toho, jak vzdělávání probíhá, a zapisujeme jen to podstatné. Stačí si předem promyslet jen základní kostru a náplň tematického celku, to ostatní pak dotvářet a rozvíjet na základě zpětné reflexe a tedy za pomoci průběžné evaluace. Někdy je vhodné, promyslíme-li si důkladněji počáteční etapu a ostatní zvažujeme v průběhu vzdělávání, popř. společně ms dětmi. Začneme např. tím, že o tématu společně besedujeme (ať už volně, či s pomocí motivačních otázek), něco si k tématu čteme, vyhledáváme společně informace či materiály, shromažďujeme různé náměty a nápady apod. Máme tak výbornou možnost zjistit, co děti znají, a na to navázat. Zároveň zapojíme děti do tvorby samotného plánu.
Nutno si uvědomit, že rozpracovaný tematický celek, resp. jeho plán, a stejně tak i jakékoli další poznámky, mají sloužit učitelce jako opora v její práci, zpětně pak k tomu, aby mohla lépe sledovat průběh vzdělávání. Učitelka si záznam dělá především pro sebe.  Je celkem jedno, jakým způsobem si plány a záznamy vedeme.
Uvědomme si však, že v případě potřeby by měly být srozumitelné dalším osobám odpovědným za vzdělávání dětí (např. učitelce, která nás zastupuje, nebo ředitelce, která má naši práci kontrolovat).

 

Jakou pomoc Vám tedy mohu nabídnout?

NECHTE SI ZASLAT UKÁZKU ZDARMA

Chcete vědět více ? Stačí, když zadáte Váš email a my Vám pošleme ukázku ZDARMA

 


Více zde: http://www.skolka-pripravy.cz/o-nas/?_ga=2.171768358.707195358.1510993969-1907663923.1510993969

 

NDYwNjNmM