► HÁDANKY - ZVÍŘÁTKA
Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí?
/kachna/
Sedí panna v síti, oči se jí svítí?
/žába/
Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček.
/kos/
Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne?
/šnek, hlemýžď/
Její hlava? Ta je němá! Pak břicho, ocas... víc už nemá. Však kam by taky chodila vždyť na poušti by nežila...
/ryba/
Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není. Kdo je to?
/kohout/
Heboučké je jako z vaty, kožíšek má mourovatý. Co je to?
/kotě/
Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?
/ani jeden, protože skáče/
Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka?
/kocour/
Ve zdi díra, mlsám sýra, to jsem celá já. Mám dvě očka, pozor kočka, ouška šedivá.
/myška/
Maličké zvířátko je tahle čiperka, větvičku přeskočí i když je nevelká.
/veverka/
Ptal se chlapec sluníčka: Mohou chodit jablíčka? Slunce na zem posvítilo, velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká.
/ježek/
Puťa, puťa, puť přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď. Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
/kuře/
Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese.
/ježek/
Pomaličku si to leze domeček si s sebou veze. Bez toho svého obydlí není ani na chvíli.
/hlemýžď/
Dlouhé nohy, dlouhé uši to už asi každý tuší, že se pěkně rozveselí když uvidí hlávku zelí
/zajíc/
Skáče jako mistr skoku na moři i kolem doků. A u toho se chechtá, když rybky ploutví lechtá...
/delfín/
Létá, bzučí,pokoj nedá, na jídlo si často sedá.
/moucha/
I když mluvit nedovede mazlí se a tiše přede. Běhá ve tmě,chodí tiše vždyť má tlapky jako z plyše.
/kočka/
Má zelený i hnědý šat do rybníku skáče rád. Strachy se však třese když čáp se kolem nese.
/žabák/
Běží lesem, hupky, dupky, zásobí se před zimou, žádnou šišku, ani houbu její oči neminou.
/veverka/
Když jde -dupe,funí. Když se lekne - klubko trní.
/ježek/
Obrovský je. No to teda! Nadzvednout se vůbec nedá. Nos má joko hadici - dlouhou, šedou, troubící.
/slon/
Když jde vpřed, tak kráčí vzad. Klepeta má jako krab. Bydlí u nás v rybníku. Nechytej ho Jeníku.
/rak/
► HÁDANKY - VĚCI A PŘEDMĚTY
Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
/zápalka/
Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka?
/hrábě/
Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami špalíky.
/chůdy/
Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to...
/kosa/
Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť.
/míč/
Nelétá vysoko, nad hlavou létá tu, zpátky ho namotej, než vletí do drátů.
/drak/
Proběhneme kaluží, nohy máme v suchu, tyhle botky vydrží, v dešti volám juchů!
/holinky/
Každé ráno vesele tahá spáče z postele. Za tu službu nevděčníci hned ho klepnou po palici. Co je to?
/budík/
► HÁDANKY - ROČNÍ OBDOBÍ - POČASÍ
Sfoukne listí ze stromu, sundá čepku z hlavy, foukne vůni do domu, létání ho baví.
/vítr/
Bílá paní z konvičky polila svět celičký. Vidím na krok, dál už nic, svět se ztrácí čím dál víc!
/mlha/
Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
/mlha/
Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost.
/duha/
Kdo bez štětce a bez barev obarví nám pestře les?
/podzim/
Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá.
/vítr/
Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity?
/dešťové kapky/
Ze střechy se na svět dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři.
/rampouch/
Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem?
/vítr/
Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš.
/tma/
V zimě dokonce i zebe. V létě je ho plné nebe. Na obzoru beránky zrána jako za večera proměňuje v červánky. Co je to?
/sluníčko/
► HÁDANKY - PLODY- ROSTLINY
Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku?
/houba/
Je jich plná ošatka, sladká jsou jak med.
/jablíčka/
Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
/podzim/
Co se nečeše hřebenem, ale rukou?
/ovoce/
Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic.
/pampeliška/
Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku. Hovím si v mechu v lesíčku.
/hřib, houba/
Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
/dub a žaludy/
Maličké zvířátko-zrzavý kožíšek spořádá zakrátko...
/lískový oříšek/
Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává. Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci.
/tráva/
Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají.
/strom/
Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní!
/muchomůrka/
Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku. Když jsme ji svlékali, všichni jsme plakali.
/cibule/